Lieksa

Babička žila v pohorské vesničce na slezkých hranicích. Měla dvě dcery a jednoho syna. Nejstarší dcera žila ve Vídni. Jednoho dne přišel babičce dopis, aby se babička k dceři přistěhovala. Její muž přijal práci u kněžny někde v Čechách. Babička se rozhodla že pojede. Na babičku se už čekalo. Děti si představovaly jak asi bude vypadat. Myslely si, že bude jako ty babičky, které viděli ve Vídni. Ale, když přijela děti koukaly s otevřenýma očima vůbec je z ní nezpustily. Babička se přivítala se svou dcerou a s panem Proškem i dětmi. Nejmladší Adélkou, Vilímkem, Janem a nejstarší Barunkou. Babičku přívítali i psi Tyrl a Sultán. Babička se ubytovala ve světničce spolu s Barunkou. V neděli je babička nebudila, ale nechala je spát a sama vztávala. V létě ve čtyři a v zimě v pět hodin. Jednou se¨babička rozzlobila na psi Sultána a Tyrla, protože se podhrabali do chlívka a roztrhali deset kačátek. Babička chodila s dětmi do mlýna každou neděli. Když babička šla s dětmi do mlýna, děti uvidělyViktorku a ptali se babičky, proč takhle pořád blázní. Babička jim to pověděla. Jednou do vesnice přišli vojáci a ona se do jednoho zamilovala. Když vojáci odešli tak ona na něho čekala, ale on se nevrátil a Viktorka se z toho zbláznila, Od té doby lítá v lese a večer zpíva u stavidla. Jednou, když šli do mlýna potkali kněžnu s komtesou. Barunka měl a v ruce košík s jahodami babička jí řekla, aby ten košík dala kněžně. Kněžna řekla, ať si zítra pro košík příjdou na zámek. Tak se seznámili s kněžnou. Začali chodit na zámek. Na zámku si s kněžnou a komtesou Hortensií povídali. Komtesa ráda malovala. Byla však smutná, že je zasnoubená s hrabětem, kterého neměla ráda. Babička byla moudrá žena a chytře s kněžnou o komtese mluvila. Takže časem se Hortensie mohla vdát za malíře, kterého milovala, Jednou přiišel hajný na Staré bělidlo a řekl, že Viktorka zemřela, že do ní uhodil blesk. Viktorka měla pohřeb. Jak čas plynul, děti z domu odcházely na učení do škol. Když babička cítila, že přichází její konec všichni se přijeli s ní rozloučit. Babička pověděla vnučce, aby řekla včeličkám, že zemřela a, aby na ni nečekaly. Když se vrátily děti, tak Barunka přistoupila k babiččinu loži a odříkala s ní modlitbu. Babička při modlitbě zemřela. Na pohřeb přišlo hodně lidí, protože kdo znal babičku, tak ji chtěl doprovodit na poslední cestě.